myšlenkové mapy

Může být škola základ života?

“Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.” Mark Twain

Jedna z mála výhod této “doby” je, že děti mají přístup k různým zdrojům informací v jakékoli formě vzdělávání, kterou si i sami mohou vybírat. Dle svému věku a svým zájmům si vyhledávat a směřovat svou pozornost na informace a vzdělání, které je zajímá. Touto svou formou vzdělávání se děti sami posunují bleskovou rychlostí. Je to vzdělávání pro děti a dětem na míru, které už dávno nabízí např. vzdělávací zařízení typu Sommerhill School.

Stačí je jen nechat vybrat, případně lehce navést směrem, který je aktuálně zajímá, kde si chtějí sami rozšířit obzory. Stačí jim připravit podnětné prostředí doma nebo venku. 

Osobně jsem dokonce po minulém ukončení školního roku v návaznosti na nevýuku v onlinu a v téměř mizivém vědomostním posunu ze strany školy, volila pro svého mladšího syna další vzdělávání formou unschoolingu po dokončení ZŠ.

Nejdůležitější pro vzdělávání je hlavně podnětné vzdělávání, kde se můžete ptát, zjišťovat si a diskutovat o věcech situacích kolem, dozvídat se z různých zdrojů, prozkumávat, pozorovat a hlavně ptát se na to co vás zajímá. Teprve pak si na vše můžete udělat svůj názor a správný úsudek. Toto je forma kritického myšlení: zjišťování, posuzování, diskutování a utvoření úsudku ze všech zdrojů. Ale hlavně ne jen z knih, písemných záznamů, či digitálních záznamů, ale ze skutečných věcí kolem, které si mohou osahat, prozkoumat, rozebrat, vylézt na ně – strom, prolézačka apod. 

Představte si, jak by fungovalo, kdyby vaše drahé dítko chtělo být šéfkuchařem nebo cukrářkou a dostalo by jen knihy, kde by to vše mělo nastudovat. Žádné ukázky, žádná možnost výběru ingrediencí nebo surovin na tržišti, žádné zkoušení v kuchyni, žádné smýchání surovin a pozorování jejich konzistence a vzájemného propojení. No tak to by byl totální propadák, ne? Co by pak uměly, kdyby šly jen s teorií vařit nebo péct?  

Nebo učit se cizí jazyk jen z knih, jen papouškovat slovíčka a fráze, nemluvit s ostatními lidmi a nedávat do toho své názory, nevyjadřovat své emoce. Jak bychom se pak domluvili?

Proto největší váhu pro zapamatování věcí, která je běžně známá při vzdělávání, je spojení více forem vzdělávání, teorie, praxe a ověření pokusem/zkušeností a silný zájem o téma, předmět apod. pro posun ve vědomostech, jejich nabytí a zapamatování.

Schéma přístupu k učení a poměr aktivity pro získání a ukládání informací do paměti pro připomenutí, či osvěžení paměti vidíte zde:

 

Pro naši generaci dětí je teď právě výhodou, že je neovlivňuje jen jedna paní učitelka/jeden pan učitel a jedna učebnice na předmět dle ŠVP (školského vzdělávacího plánu) v utváření názoru na jednu oblast života, ale více lidí a podnětů kolem. Děti si nyní mají možnost nastudovat více zdrojů a jinou formou: videa, články, podložené odborné studie z praxe na internetu apod.

Když se loni přesunula výuka do distančního vzdělávání, začali si všichni vyučující uvědomovat, že ty staré nebo stokrát přetištěné učebnice mají téměř nulovou možnost digitální podoby, i když už se o něm desetiletí diskutuje. Ani existující skvělé učebnice AJ s 100% online materiálů, tak jak už je dávno znám z mých začátku výuky jako lektorka AJ, se téměř nevyužívají pro distanční výuku nebo sdílení úkolů a materiálů v digitální podobě pro ulehčení všech zúčastněných, a to bohužel ani na VŠ. Verze s tímto online prostředím, je totiž většinou třeba o 100 Kč dražší, tak to se nakupovat nebude. Ani vám, ani rodičům nedají na výběr, jestli si chcete připlatit za přístup na online stránky navíc.

Sama si pamatuji, že když jsem chtěla loni vypomáhat při doučování dětí a pomáhat rodičům, byla jsem vyžadováno, že online materiály nejsou, tak si jen mám něco k tématu najít na internetu. To asi není ta správná cesta, kde jsou ty učebnice, které mají dětem, rodičům i vyučujícím zjednodušit práci a být motivační pro studium?

Mému synovi místo práce s učebnicí Dějepisu a online sdílením školních materiálů byl dějepis předáván studiem úryvků z časopisu Epocha téměř nečitelně zkopírovaných, formou absolutně nepodložených faktů, mnohdy bych řekla až historického bulváru. Materiály vhodné spíše pro někoho, kdo už má prohloubené znalosti historie a chce si počíst zajímavosti. A možnosti, zda se dají informace napojit na nabyté vědomosti nebo jen přidávat do diskuzí jako námět k zamyšlení či zasmání. Nemluvě o tom, že tyto články, jsem i jako dospělák musela párkrát pročíst, abych pochopila, co mi “chce básník říci” a ujasila si, zda to, či ono z toho můžu předat svému synovi k jeho všeobecnému vzdělání a znalostem historických událostí a osobností. A to jsme z toho měli dělat výpisy do sešitu! Často jsem se s ním dohadovala, že tohle se přeci nemůže učit o historii a hledali jsme jiné zdroje. 

Chci, aby mé děti, měli přesnější zdroje, stejně tak jim budu dávat i jiné knihy k četbě, než jim teď školní systém podsouvá, aby z nich byly ušlápnuté. nešťastné chudinky, protože takový je život. Zamysleli jste se někdy nad tím? Prosím, porovnejte si sami ;)

Ale často jsme byli právě v rozporu s tím, co pak paní učitelka nechce a pak jsme měli špatné známky. Špatné známky za to, že hledáme informace a zajímáme se o přesnější fakta? Takže dělej co máš a nepřemýšlej? Uč se klidně i totální hlouposti? 

Takhle se mají naše děti a studenti učit? 

Troufnu si tedy říct, že to co se teď děje snad je pro dobro naší budoucí generace našeho národa, která bude ovlivňovat pracovní a společenský svět i dění na naší planetě Zemi. Že děti si sami ujasní, kde, s kým a z čeho se budou učit. Co a kdo pro ně bude věrohodnější zdroj. Ráda jim v tom pomohu návodem nebo radou, jak se učit a jak si roztřídit informace.

Přeji pohodové dny

 

Andrea

Lektorka AJ

Edukátorka, poradce vzdělávání a studijních dovedností

Facilitátorka použití myšlenkových map pro studijní dovednosti

 

Doporučená literatura pro lepší zapamatování si vědomostí:

Myšlenkové mapy pro děti, Tony Buzan

Myšlenkové mapy, Tony Buzan

Vzdělávání dětí a studentů v online formě

Touha po vzdělávání a základy kritického myšlení, je to oč tu běží. 

Převratná moc poznání a vědění, proč ji naše děti nedostávají při vzdělávání na školách?

Když doučuji nebo učím AJ děti, středoškoláky i dospělé studenty, hlavně v této zvláštní době, uvědomila jsem si, že tato forma distančního nebo online vzdělávání může být i nová výzva a očista vzdělávání bez významu nebo podnětů ze strany žáků a studentů.

Může být přeci jen pro děti mnohem podnětnější při získávání vědomostí, které zajímají hlavně je, jejich tempem, jejich zájmy. Protože při online výuce už téměř vůbec není čas věnovat se jednotlivci. Není prostor odpovídat na dotazy a nechat děti o nových informacích přemýšlet. Je potřeba probrat spoustu učiva,  které je dáno školním vzdělávacím plánem. 

Asi se shodneme, že dětem je sotva známý význam slova motivace. Jejich hnací motor, touha po objevování a zkoumání věcí a informací z různých úhlů je ZVĚDAVOST.

Jakmile se v dítěti probudí při jediné otázce a odpovědi s podporou od staršího nebo dospělého poblíž v určitém okamžiku, roztočí se perpetum mobile – tryskající proud touhy po větším poznání konkrétní věci, který je téměř nezastavitelný a neukojitelný. 

Ta hlavní hnací síla na startu je podnět a odpověď  dospělého nebo dospělých kolem na položenou otázku dítěte.

Jsou tu jen dvě možnosti, jak se touha u dítěte nasměruje:

  • Buď je tato jejich přirozená zvědavost při jejich první otázce zašlapána možnými výroky jako např.: “Teď nezdržuj!” “Co je to za hloupou otázku?!” “Na to jsi ještě moc malý/malá.” Teď nemám čas ti to vysvětlovat.”
 
  • Nebo dítě dostane odpověď a další náměť k přemýšlení a che vědět víc a začne si hledat další odpovědi a souvislosti.
 
Dám vám příklad z trošku netradiční publikace, kterou bych v této oblasti za jiných okolností jistě nevyužila :)
 
Četla jsem nedávno 12 dílný svazek Pamětí Giacoma Casanovy a tam je přesně tato startovní čára touhy po vědění popsána ze zážitků Casanovy, když mu bylo 8 let. Cituji z 1. dílů pamětí, které vyšly u nás roku 1929:
 
“Bárka plula, ale tak stejnoměrně a klidně, že jsem toho ani nepozoroval. Překvapilo mne tedy na nejvyšší míru, když strom za stromem unikal mým zrakům. “Ó maminko!” zvolal jsem, “Co to? Stromy utíkají.” 
 
V tom vešli oba pánové a ptali se mně, nač myslím, že jsem tak zaražen. “Jak to přijde,” pravil jsem opět, “že stromy utíkají?” Smáli se. Matka však vzdychla a pravila smutným hlasem. “Loď se pohybuje, ne stromy. Oblékej se!” 
 
Pochopil jsem ihned příčinu tohoto zjevu, neboť můj rozum se již probouzel a vyvíjel se. Nikterak jsem se nezarazil a pravil jsem matce: “Tedy jest možno, že se ani slunce nepohybuje, nýbrž naše země se točí od západu k východu.” Má dobrá matka se zděsila takového nesmyslu, pan Grimani litoval mé omezenosti a já tu stál zaražen, smuten a blízek pláče.” Pan Baffo mi však dodal mysli. Pojal mne do náruče, políbil mne něžně a řekl: “Máš pravdu, milé dítě. Slunce se nepohybuje, neboj se; užívej jen svého rozumu na nech lidi, ať se smějí!”
 
Stačilo málo a Casanova, proslavený spíše v jiné oblasti, by nebyl mezi nejlepšími osvícenci 18. stolení, pro jen toto možné utnutí jeho zvědavosti a přemýšlení o věcech kolem již ve svém dětství.
 
Děti se učí přes obrázky a svět kolem ruku v ruce s vizualizací ve svých kresbách. To co teď mohou doma získat je individuální výuka a učení jejich tempem a jejich “metodami”. Zkuste jim věci vysvětlit formou obrázku nebo schématu a uvidíte, jak rychle to pochopí a kolik souvislostí je k tomu napadne. 
 
Věřím, že i vám tato forma radikálně zkrátí čas studia s dětmi minimálně o několik desítek minut až hodin při srovnání s vysvětlením látky pouze slovní formou.
 
Děti jsou jako houba, nasávají své informace obrázky a pomocí barevných schémat, představte si třeba myšlenkové mapy nebo Sketchnotes zápisky.
 
Tradiční hledání souvislostí v jejich zvídavých dětských otázkách, v našem světě pomoci metody 6W, nabírá právě při tom otáčky prohlubování vědomostí.
Pomocí nich jim snáze nabíhají další souvislosti a způsob jejich formy učení, která jim rozvíjí barevnou paletu jejich přirozený svět třeba při výuce historie, letopočtů a souvislostí v dějiních.

 

 

 

Přeji tedy našim dětem, hodně trpělivosti a pochopení. Hlavně při ukojení této touhy po vzdělávání od všech vyučujících, ať prezenčně nebo na distanční výuce, rodině a dospělých kolem nich. 
 
Jsou to právě oni, kdo tvoří náš budoucí nový svět a potřebují umět přemýšlet, třídit informace a mít dovednosti posouzení faktů, nejlépe formou kritického myšlení.
 
 
 
Lektorka AJ, English Tutor
Edukátorka, poradce vzdělávání a studijních dovedností

Jak změnit myšlení, aneb zpět ke kreativitě a soustředění.

Když jsem přicházela na konferenci ICON 2014, ještě jsem netušila, že mi odstartuje moji profesi na volné noze. Hlavní řečník této konference, expert na myšlenkové mapy v byznyse a life hacker Chris Griffiths, CEO ThinkBuzan Academy (ThinkBuzan.com), o této konferenci řekl: 

“Potkal jsem tu spoustu aktivních a zajímavých lidí a taky neuvěřitelnou koncentraci pozitivní energie u publika, ostatních řečníků i organizátorů.”

Vše zapadlo, jak mělo.  Propojila jsem papírovou formu myšlenkových map s technologiemi, preferuji Appleaplikacemi, např. iMindMap a programy v notebooku, nejen od Tonyho Buzana, ale i např. XmindZměnila jsem své myšlení – z lineárního na paprskovité a tím opět využívat potenciál svého mozku téměř naplno.

Naše hnací síla je v kreativitě a soustředění, ke kterému přispívají právě myšlenkové mapy. Protože při jejich tvorbě propojujeme obě mozkové hemisféry naráz. A to nemluvím o jejich síle v týmu např. s brainstormingem. V dnešním virtuálním světě není nad to vypnout nad papírem s barevnými fixami nebo u chytré zdi. Proč myslíte, že na Amazonu v loňském roce byla celosvětově nejprodávanější publikace omalovánky – mandaly pro dospělé?


Kreativitu nutně pro své žití potřebujeme a tak ji znovu hledáme. Představte si, že podle studie Nasa, vstupují děti do 1. třídy základní školy s 80% kreativity a když odcházejí v 15 letech zbývá jim tam sotva 15%. A já věřím, že to můžete u sebe napravit, stejně jako já i v dospělém věku, za velice krátkou dobu. Mě osobně, změna myšlení na kreativitu a soustředěnost, trvala půl roku po nakopnutí Chrisem a jeho seminářem. Myšlenkové mapy jsem takto postupně zavedla do svého života.  Začala jsem je aktivně používat při plánování, sepisování svých nápadů, úkolů a aktivizaci činností. Vyměnila jsem linkovaný papír za nelinkovaný. Chodila jsem na schůzky a jednání se zákazníky a zapisovala jsem si v myšlenkové mapě. Připravovala jsem v nich prezentace a sdílela je elektronicky s klienty k doladění. A následně jsme je společně tvořili. Pořádala jsem v nich školení a workshopy osobního rozvoje. U všech motivačních knih, které jsem přečetla, jsem si dělala výpisky v myšlenkové mapě. Mým synům jsem pomáhala se učit s myšlenkovou mapou. 



Jako lektorka AJ jsem své studenty učila nové obraty pomocí myšlenkové mapy, aby si to v barvách snadno vybavily a ještě lépe zapamatovali. Je možné je využít téměř všude. Svůj přesný náhled do začátků využívání myšlenkových map jsem sepsala do svého ebooku.


Spolu se znovuobjevením kreativity, otevřené mysli a jejich využíti mohu jako školitelka a mentorka pomáhat ostatním. Nastartovávám nebo dolaďuji jejich projekty, pomáhám při řešeních nebo dalším rozvoji pracovních nabídek, činností a aktivit pro jejich zákazníky. Pomáhám jim srovnat si fakta, nápady, myšlenky a cíle.  Nabídnout jejich služby nebo zboží, vyjádřit svůj směr nebo příběh v jejich prezentacích. Při jejichž tvorbě popustíte uzdu své kreativitě vyjádříte vše co potřebujete sdělit fotkami, symboly, klíčovými slovy a budete moci být sami sebou a ochromit nás.  Tím, že si nebudete muset pamatovat slohová cvičení na svých snímcích a “nedej bože” nám je číst, se budete při prezentování lépe soustředit a vyjadřovatTyto prezentace, nás pak vtáhnou do děje a budeme se při nich bavit, ne usínat. Budeme vás opěvovat jako řečníky a ne se těšit, kdy nám ohlásíte přestávku na kávu. “What else” bychom na konferenci jiného toužebně očekávali, že?


Pro další posun, v mé malé změně světa, po mentoringu ve studentských VŠ organizacích Unifer a Lepší vyhlídky přibyla v minulém roce i školení pro pracovní a projektové týmy. Měla jsem možnost školit myšlenkové mapy a tvorbu prezentací v prezi, a zároveň se s jejich týmy i jednotlivci vzájemně obohacovat, v marketingových, výrobních i v nadnárodních společnostech. 

Své zkušenosti předávám dál i na seminářích na HR konferencích nebo veletrzích pracovních příležitostí.


Přeji vám hodně štěstí i na vaší cestě za svým posláním, spokojeností a úspěchem :)

Andrea Peloušková

Co mě baví na lektorství.

Víte, co mě baví na lektorství? Jak se pomalu mění výraz v obličeji zpočátku znuděných posluchačů. Jak ožijí, když je takzvaně dostanete a napojíte se na jejich notu. A to se mi stává téměř pokaždé, když dělám seminář pro středoškoláky v Moravské zemské knihovně pro podporu titulů zjednodušené četby v anglickém jazyce.
Jak už říkala Madeleine Albrightová, když přednášela na univerzitě. “Nic na světě není děsivějšího než místnost plná chytrých mladých lidí, kteří dychtí po tom se něco naučit a současně pochybují o tom, že existuje něco, co ještě nevědí. Člověk musí být připraven na všechno. Pokud vás jednou načapají nepřipravenou, je s vámi konec.”
Pokud tedy přednáším pro studenty, snažím se mluvit jejich jazykem, jazykem technologií a použít vždy něco nového, zajímavého a navrch kreativního, co ještě neznají nebo o tom slyšeli, ale nestihli to nevyzkoušet. A jednou z těchto věcí je online aplikace prezi. To její “houpání” a přibližování je vždy zaujme a jednoduše tak získám jejich pozornost. Od prezentací v PowerPointu a jeho statických snímků je to tak odlišné, tak kreativní a originální. Navíc si to může každý přizpůsobit podle svého barevností, tématikou i tvary snímků. Pracujete ne v jednom snímku, ale na neomezené ploše svého zařízení v online prohlížeči, kde můžete přidávat do různých záběrů několik dílků a tvořit a upravovat do nekonečna.Dříve jsem školila a vedla semináře ve firemních kurzech, v oblasti personalistiky a mám i zkušenosti s teambuildingovými akcemi zaměřenými na měkké dovednosti. Nemluvě o množství kurzů ve společnostech jako lektorka AJ. Ale řeknu vám, že s přibývajícími zakázkami přes EU jsem málem lektorství pověsila na hřebíček. A víte proč? Učit někoho, kdo je na školení z povinnosti nebo do počtu mě vážně nebaví. Takoví posluchači stále odbíhají, telefonují, sedí netečně nebo stále sledují hodiny, protože mají práce nad hlavu, hoří termíny a oni tam musí sedět. V lepším případě jsem měla štěstí, že se podepíšou na prezenční listinu a po vyfocení a první přestávce se “vypaří”. Takže jistě chápete, že o tomhle lektorství pro mě není a celkově by nemělo být.Proto nyní školím, kromě seminářů v knihovně, převážně dospělé. Připravuji pro ně své workshopy. Učím zájemce, kteří se mi přihlásí sami a hledají možnosti osobního rozvoje, a přitom si navzájem předáváme zkušenosti. Učím všechny nadšeně tvořit, učím je vytvářet skvělé a originální prezentace, které mohou představovat jejich projekty, sdílet jejich profesní zkušenosti apod. Učím je prezentovat. Učím je kreativitě, učím je myslet paprskovitě v myšlenkových mapách. A to mě nikdy nepřestane bavit.Těším se někdy i na setkání s vámi ;)
AndreaAndrea Peloušková