Jiná cesta vzdělávání, povede stále ze škol?

Vážně si můžeme vybrat jinou cestu k získávání vědomostí a dovedností?

Většina škol se stala místem, kde žáci jsou podrobováni neustále biflování a udržování v psychickém napětí, téměř až zastrašování, zda budou nebo nebudou ten den zkoušeni či psát písemku. A tomuhle říkáte užít si pohodový začátek svého života?

A může zde být naplněna přirozená zvídavost dětí, když se nemohou ptát a získat odpověď na svou otázku?

Jaké poznatky si tímto nesou do svého života, které následně propojí v praxi ve svém budoucím zaměstnání?

Je biflování cílem vzdělávání, kolik si toho žáci a následně studenti tímto způsobem pamatují?
Ve výzkumu Tonyho Buzana, autora využití myšlenkových map ve studiu je to necelých 20%.
Tato studie byla provedena u studentů univerzit po dokončení studia. Za 5 – 6 let studia si z něho za 3 měsíce pamatují už jen 20%. 

Neučí se tam tedy něco zbytečně nebo méně dobře? Chápou vše, co se mají učit nebo na to v osnovách není čas?

 

Biflování a učení věcí zpaměti má jen dvě uplatnění
a to pokud chceme recitovat báseň nebo citovat úryvek ze své oblíbené divadelní hry či knihy svého oblíbeného autota. Učit se zpaměti něco, co nikdy nevyužijete je nesmysl a ztráta času. A toto by měli učitelé mít na paměti už od dob Jana Ámose Komenského.

 

 

Probírání nových poznatků a učiva má vést k zájmu o dané téma,
jeho pochopení, vyhodnocení, hledání dalších souvislostí a nejlepe předáním, sdílením dál v rámci skupiny. A tím se každý “nevědomky” učí nové věci. Ať je to žák nebo dospělý, protože takto se nejlépe učíme nové poznatky celý život.

V praxi platí hlavně, co si ošaháte a co používáte, to se naučíte i bez biflování :D

To přirozeně vyplývá z praxe. Studenti, kteří jen memorovali, jsou nejčastěji úspěšní jen v řešení jednoduchých problémů. Vždy budou o několik mílových kroků před nimi napřed studenti, kteří se snažili dané poznatky a látku pochopit. Takto pak umíte posoudit poznatky i znalosti komplexně a zahrnout je do dalšího studia i pracovních činností.

Pro naše děti do budoucna bude potřeba znát mnohem víc. Proto dnes začíná mnoho rodičů nechávat děti studovat doma, což vidím i na zvýšeném počtu dotazů na výuku angličtiny.

Mladí lidé budou potřebovat čím dál více získávat schopnosti komunikace při spolupráci, umět argumentovat a řešit případné konflikty smírčí cestou. Nacházet souvislosti, ptát se a sdílet si informace navzájem, mít tvůrčí myšlení i řešení. To nás bude v budoucnu odlišovat od AI.

Pokud se tohle budou učit ve škole, tak to jistě budou už jiné školy a pokud ne, tak možná školy už nebudeme potřebovat. Děti se budou učit mezi dospělými a sami sebou v komunitních centrech :)

Ať se jim vše daří :)

andrea