jak využít myšlenkovou mapu

Může být škola základ života?

“Nikdy jsem nedopustil, aby škola stála v cestě mému vzdělání.” Mark Twain

Jedna z mála výhod této “doby” je, že děti mají přístup k různým zdrojům informací v jakékoli formě vzdělávání, kterou si i sami mohou vybírat. Dle svému věku a svým zájmům si vyhledávat a směřovat svou pozornost na informace a vzdělání, které je zajímá. Touto svou formou vzdělávání se děti sami posunují bleskovou rychlostí. Je to vzdělávání pro děti a dětem na míru, které už dávno nabízí např. vzdělávací zařízení typu Sommerhill School.

Stačí je jen nechat vybrat, případně lehce navést směrem, který je aktuálně zajímá, kde si chtějí sami rozšířit obzory. Stačí jim připravit podnětné prostředí doma nebo venku. 

Osobně jsem dokonce po minulém ukončení školního roku v návaznosti na nevýuku v onlinu a v téměř mizivém vědomostním posunu ze strany školy, volila pro svého mladšího syna další vzdělávání formou unschoolingu po dokončení ZŠ.

Nejdůležitější pro vzdělávání je hlavně podnětné vzdělávání, kde se můžete ptát, zjišťovat si a diskutovat o věcech situacích kolem, dozvídat se z různých zdrojů, prozkumávat, pozorovat a hlavně ptát se na to co vás zajímá. Teprve pak si na vše můžete udělat svůj názor a správný úsudek. Toto je forma kritického myšlení: zjišťování, posuzování, diskutování a utvoření úsudku ze všech zdrojů. Ale hlavně ne jen z knih, písemných záznamů, či digitálních záznamů, ale ze skutečných věcí kolem, které si mohou osahat, prozkoumat, rozebrat, vylézt na ně – strom, prolézačka apod. 

Představte si, jak by fungovalo, kdyby vaše drahé dítko chtělo být šéfkuchařem nebo cukrářkou a dostalo by jen knihy, kde by to vše mělo nastudovat. Žádné ukázky, žádná možnost výběru ingrediencí nebo surovin na tržišti, žádné zkoušení v kuchyni, žádné smýchání surovin a pozorování jejich konzistence a vzájemného propojení. No tak to by byl totální propadák, ne? Co by pak uměly, kdyby šly jen s teorií vařit nebo péct?  

Nebo učit se cizí jazyk jen z knih, jen papouškovat slovíčka a fráze, nemluvit s ostatními lidmi a nedávat do toho své názory, nevyjadřovat své emoce. Jak bychom se pak domluvili?

Proto největší váhu pro zapamatování věcí, která je běžně známá při vzdělávání, je spojení více forem vzdělávání, teorie, praxe a ověření pokusem/zkušeností a silný zájem o téma, předmět apod. pro posun ve vědomostech, jejich nabytí a zapamatování.

Schéma přístupu k učení a poměr aktivity pro získání a ukládání informací do paměti pro připomenutí, či osvěžení paměti vidíte zde:

 

Pro naši generaci dětí je teď právě výhodou, že je neovlivňuje jen jedna paní učitelka/jeden pan učitel a jedna učebnice na předmět dle ŠVP (školského vzdělávacího plánu) v utváření názoru na jednu oblast života, ale více lidí a podnětů kolem. Děti si nyní mají možnost nastudovat více zdrojů a jinou formou: videa, články, podložené odborné studie z praxe na internetu apod.

Když se loni přesunula výuka do distančního vzdělávání, začali si všichni vyučující uvědomovat, že ty staré nebo stokrát přetištěné učebnice mají téměř nulovou možnost digitální podoby, i když už se o něm desetiletí diskutuje. Ani existující skvělé učebnice AJ s 100% online materiálů, tak jak už je dávno znám z mých začátku výuky jako lektorka AJ, se téměř nevyužívají pro distanční výuku nebo sdílení úkolů a materiálů v digitální podobě pro ulehčení všech zúčastněných, a to bohužel ani na VŠ. Verze s tímto online prostředím, je totiž většinou třeba o 100 Kč dražší, tak to se nakupovat nebude. Ani vám, ani rodičům nedají na výběr, jestli si chcete připlatit za přístup na online stránky navíc.

Sama si pamatuji, že když jsem chtěla loni vypomáhat při doučování dětí a pomáhat rodičům, byla jsem vyžadováno, že online materiály nejsou, tak si jen mám něco k tématu najít na internetu. To asi není ta správná cesta, kde jsou ty učebnice, které mají dětem, rodičům i vyučujícím zjednodušit práci a být motivační pro studium?

Mému synovi místo práce s učebnicí Dějepisu a online sdílením školních materiálů byl dějepis předáván studiem úryvků z časopisu Epocha téměř nečitelně zkopírovaných, formou absolutně nepodložených faktů, mnohdy bych řekla až historického bulváru. Materiály vhodné spíše pro někoho, kdo už má prohloubené znalosti historie a chce si počíst zajímavosti. A možnosti, zda se dají informace napojit na nabyté vědomosti nebo jen přidávat do diskuzí jako námět k zamyšlení či zasmání. Nemluvě o tom, že tyto články, jsem i jako dospělák musela párkrát pročíst, abych pochopila, co mi “chce básník říci” a ujasila si, zda to, či ono z toho můžu předat svému synovi k jeho všeobecnému vzdělání a znalostem historických událostí a osobností. A to jsme z toho měli dělat výpisy do sešitu! Často jsem se s ním dohadovala, že tohle se přeci nemůže učit o historii a hledali jsme jiné zdroje. 

Chci, aby mé děti, měli přesnější zdroje, stejně tak jim budu dávat i jiné knihy k četbě, než jim teď školní systém podsouvá, aby z nich byly ušlápnuté. nešťastné chudinky, protože takový je život. Zamysleli jste se někdy nad tím? Prosím, porovnejte si sami ;)

Ale často jsme byli právě v rozporu s tím, co pak paní učitelka nechce a pak jsme měli špatné známky. Špatné známky za to, že hledáme informace a zajímáme se o přesnější fakta? Takže dělej co máš a nepřemýšlej? Uč se klidně i totální hlouposti? 

Takhle se mají naše děti a studenti učit? 

Troufnu si tedy říct, že to co se teď děje snad je pro dobro naší budoucí generace našeho národa, která bude ovlivňovat pracovní a společenský svět i dění na naší planetě Zemi. Že děti si sami ujasní, kde, s kým a z čeho se budou učit. Co a kdo pro ně bude věrohodnější zdroj. Ráda jim v tom pomohu návodem nebo radou, jak se učit a jak si roztřídit informace.

Přeji pohodové dny

 

Andrea

Lektorka AJ

Edukátorka, poradce vzdělávání a studijních dovedností

Facilitátorka použití myšlenkových map pro studijní dovednosti

 

Doporučená literatura pro lepší zapamatování si vědomostí:

Myšlenkové mapy pro děti, Tony Buzan

Myšlenkové mapy, Tony Buzan

K čemu slouží myšlenkové mapy – rozhovor

Můžeš nám, Andreo, vysvětlit k čemu slouží?

Je to kreativní nástroj, který podporuje přirozenou funkci, propojení obou mozkových hemisfér a myšlenkové pochody vašeho mozku. Pomůže vám zlepšit paměť a soustředění a tím nakopnout vaše činnosti, aktivity a firemní projekty.

Pro koho je určen?

Pro kohokoli. Můžou ji využívat celé firmy i jednotliví lídři, vedoucí oddělení a zaměstnanci, kteří potřebují zvýšit svou efektivitu, myslet strategicky, rozjet své projekty a rozvíjet svůj osobní potenciál.

Velké využití přináší i pro studenty, jako paměťová metoda, kreativní nástroj aktivního učení, psaní poznámek a plánování výuky. Právě na vysoké škole totiž vznikla a rozvíjela se od prvopočátků.

Kde tento nástroj již využívají?

Školím například v marketingových, obchodních a výrobních společnostech, ale i ve státní správě a charitativních organizacích. V mezinárodním měřítku je využíván ve společnostech jako jsou např. Disney, IBM, Apple, Q3 Global. Navíc jejich jednotlivci nebo týmy potvrzují, že jim tento nástroj pomůže ušetřit až 80% firemní dokumentace a interní komunikace. 

Máš pro nás ukázku příprav a plánování společenské akce.

Ano. Měla jsem možnost vyzkoušet ukázku mapování na chytré zdi pro plánování akce. Byla to společenská akce networkingové společnosti Smart network. Při projektech tohoto typu je potřeba plánovat úkoly spojené s organizací, prostory a s personálním vytížením. Většinou máte první myšlenkovou mapu vytvořenou  jako nástřel a následně si na jednotlivé procesní části uděláte mapy zvlášť, které si postupně doplňujete zadáváte i s termíny splnění a odpovědností osob.

Mapu můžete vidět na této fotografii.

obrázek 2 (3)


Chcete vědět víc? Určitě se s Andreou, školitelkou myšlenkových map, setkejte osobně a domluvte si svou osobní konzultaci nebo firemní školení.

Kontakty a reference naleznete zde. Osobně její služby doporučuji.

Autor rozhovoru s Andreou byl Charlie Greenberg, autor a copywriter

Další rozhovory a články na internetu naleznete zde.