Vzdělávání dětí a studentů v online formě

/ , , / , , , , , , , , /

Touha po vzdělávání a základy kritického myšlení, je to oč tu běží. 

Převratná moc poznání a vědění, proč ji naše děti nedostávají při vzdělávání na školách?

Když doučuji nebo učím AJ děti, středoškoláky i dospělé studenty, hlavně v této zvláštní době, uvědomila jsem si, že tato forma distančního nebo online vzdělávání může být i nová výzva a očista vzdělávání bez významu nebo podnětů ze strany žáků a studentů.

Může být přeci jen pro děti mnohem podnětnější při získávání vědomostí, které zajímají hlavně je, jejich tempem, jejich zájmy. Protože při online výuce už téměř vůbec není čas věnovat se jednotlivci. Není prostor odpovídat na dotazy a nechat děti o nových informacích přemýšlet. Je potřeba probrat spoustu učiva,  které je dáno školním vzdělávacím plánem. 

Asi se shodneme, že dětem je sotva známý význam slova motivace. Jejich hnací motor, touha po objevování a zkoumání věcí a informací z různých úhlů je ZVĚDAVOST.

Jakmile se v dítěti probudí při jediné otázce a odpovědi s podporou od staršího nebo dospělého poblíž v určitém okamžiku, roztočí se perpetum mobile – tryskající proud touhy po větším poznání konkrétní věci, který je téměř nezastavitelný a neukojitelný. 

Ta hlavní hnací síla na startu je podnět a odpověď  dospělého nebo dospělých kolem na položenou otázku dítěte.

Jsou tu jen dvě možnosti, jak se touha u dítěte nasměruje:

  • Buď je tato jejich přirozená zvědavost při jejich první otázce zašlapána možnými výroky jako např.: “Teď nezdržuj!” “Co je to za hloupou otázku?!” “Na to jsi ještě moc malý/malá.” Teď nemám čas ti to vysvětlovat.”
 
  • Nebo dítě dostane odpověď a další náměť k přemýšlení a che vědět víc a začne si hledat další odpovědi a souvislosti.
 
Dám vám příklad z trošku netradiční publikace, kterou bych v této oblasti za jiných okolností jistě nevyužila :)
 
Četla jsem nedávno 12 dílný svazek Pamětí Giacoma Casanovy a tam je přesně tato startovní čára touhy po vědění popsána ze zážitků Casanovy, když mu bylo 8 let. Cituji z 1. dílů pamětí, které vyšly u nás roku 1929:
 
“Bárka plula, ale tak stejnoměrně a klidně, že jsem toho ani nepozoroval. Překvapilo mne tedy na nejvyšší míru, když strom za stromem unikal mým zrakům. “Ó maminko!” zvolal jsem, “Co to? Stromy utíkají.” 
 
V tom vešli oba pánové a ptali se mně, nač myslím, že jsem tak zaražen. “Jak to přijde,” pravil jsem opět, “že stromy utíkají?” Smáli se. Matka však vzdychla a pravila smutným hlasem. “Loď se pohybuje, ne stromy. Oblékej se!” 
 
Pochopil jsem ihned příčinu tohoto zjevu, neboť můj rozum se již probouzel a vyvíjel se. Nikterak jsem se nezarazil a pravil jsem matce: “Tedy jest možno, že se ani slunce nepohybuje, nýbrž naše země se točí od západu k východu.” Má dobrá matka se zděsila takového nesmyslu, pan Grimani litoval mé omezenosti a já tu stál zaražen, smuten a blízek pláče.” Pan Baffo mi však dodal mysli. Pojal mne do náruče, políbil mne něžně a řekl: “Máš pravdu, milé dítě. Slunce se nepohybuje, neboj se; užívej jen svého rozumu na nech lidi, ať se smějí!”
 
Stačilo málo a Casanova, proslavený spíše v jiné oblasti, by nebyl mezi nejlepšími osvícenci 18. stolení, pro jen toto možné utnutí jeho zvědavosti a přemýšlení o věcech kolem již ve svém dětství.
 
Děti se učí přes obrázky a svět kolem ruku v ruce s vizualizací ve svých kresbách. To co teď mohou doma získat je individuální výuka a učení jejich tempem a jejich “metodami”. Zkuste jim věci vysvětlit formou obrázku nebo schématu a uvidíte, jak rychle to pochopí a kolik souvislostí je k tomu napadne. 
 
Věřím, že i vám tato forma radikálně zkrátí čas studia s dětmi minimálně o několik desítek minut až hodin při srovnání s vysvětlením látky pouze slovní formou.
 
Děti jsou jako houba, nasávají své informace obrázky a pomocí barevných schémat, představte si třeba myšlenkové mapy nebo Sketchnotes zápisky.
 
Tradiční hledání souvislostí v jejich zvídavých dětských otázkách, v našem světě pomoci metody 6W, nabírá právě při tom otáčky prohlubování vědomostí.
Pomocí nich jim snáze nabíhají další souvislosti a způsob jejich formy učení, která jim rozvíjí barevnou paletu jejich přirozený svět třeba při výuce historie, letopočtů a souvislostí v dějiních.

 

 

 

Přeji tedy našim dětem, hodně trpělivosti a pochopení. Hlavně při ukojení této touhy po vzdělávání od všech vyučujících, ať prezenčně nebo na distanční výuce, rodině a dospělých kolem nich. 
 
Jsou to právě oni, kdo tvoří náš budoucí nový svět a potřebují umět přemýšlet, třídit informace a mít dovednosti posouzení faktů, nejlépe formou kritického myšlení.
 
 
 
Lektorka AJ, English Tutor
Edukátorka, poradce vzdělávání a studijních dovedností