Co v dnešním světě funguje lépe: motivace nebo stimulace?

Potřebujete se posunout? Potřebujete si něco uspořádat, vyřešit?


Tak to vám chybí vnitřní motivace, která je tím nejlepším hnacím motorem pro akci nebo osobní růst. Někdy stačí jen stanovit správný cíl a motivace k lepším výkonům nebo pro studium se nastartuje. 

Stanovení cílů není jen tak, jak už jistě víte.
Co funguje jednomu, nemusí fungovat vám. Každý jsme individualita a máme jiné silné stránky, které potřebujeme pro naplnění cíle. Je potřeba si svůj cíl nastavit jako dílčí úkoly, nejlépe s každodenní aktivitou. Hlavně vše dohromady realizovatelné a rovněž s malým průběžným oceněním po splnění. U dětí i “dospěláků” mám vyzkoušený třeba nakreslený zjednodušený měsíční kalendář, kde si napíšeme barevně dílčí úkoly a za splnění se je odškrtnou a odmění např. smajlíkem. Takto mají přehled, že to zvládají a motivuje je to pro další den. Emoce hrají hlavní roli v každém učební nebo osvojovacím procesu nových zkušeností či dovedností. A ty by měli být vždy pozitivní. 

Svým studentům, když za mnou přicházejí se svou sebemotivací například radím, vypracovat si každý den třeba jeden pracovní list nebo přečíst jednu stránku z anglické zjednodušené četby. To v případě, když s nimi na základě vypravovaných cílech v myšlenkové mapě zlepšujeme jejich znalosti angličtiny pro přípravu ke zkouškám, pohovor v angličtině nebo zdokonalujeme odbornou/ profesní angličtinu. Vše záleží jen na tom, jaké pokročilosti AJ chtějí dosáhnout a jak rychle.

Jinak zase nastavujeme cíle  a dílčí úkoly kreativně např. 
v myšlenkové mapě nebo formou sketchnotingu, když si potřebujeme promyslet nápady, možnosti, návrhy ke zlepšení práce apod.

 

Pokud vám sebemotivace pokulhává a máte pocit, že sami nezvládnete začít, potřebujete nastartovat někým jiným nebo něčím jiným. A to už mluvíme o stimulaci. Tu například provádějí osobní koučové, ti vás navádění a podněcují k nalézání vlastních řešení. Nebo mentoři, kteří vám radí a jsou vám vzorem převážně v pracovní oblasti. 

Tím, že jsme zahlceni informacemi a sami si většinou neumíme vybrat tu správnou, potřebujeme vše s někým probrat. A z tohoto důvodu si myslím, že v dnešním elektronickém světe více funguje stimulace, ale ta osobní, face to face. Nepotřebujeme si o tom, co chceme dosáhnout, jak se zlepšovat číst nebo s někým psát, potřebujeme si o tom popovídat. Čtení e-mailů a postupů práce i návodů máme celkem dost. Potřebujeme v klidu s mentorem, s kolegyní/kolegou, nadřízeným, spřízněnou duší, ke které máme důvěru a můžeme tak  probrat  všechny aspekty, souvislosti a zhodnotit je.

A hlavně se plně soustředit. To funguje nejlépe, když vykonáváme pracovní činnost a vylepšujeme se v ní a nebo když vypracováváme studijní úkol nebo případovou studii. Protože zapojíme obě mozkové hemisféry a navíc nás to baví.

Přeji vám všem hodně spokojenosti sami se sebou při dosahování vlastních cílů, ať už vám to funguje jakkoli :)

Andrea Peloušková