Po Baťovsku už dávno víme jak na vzdělávání :) Dejme mu smysl i online.

Pojďme učit žáky a studenty jen to, co dává smysl.

Věřím, že forma distančního vzdělávání a online výuky nám i pro ostatní předměty přinese skvělé výukové materiály. Osobně jsem ráda, že se jim konečně dostala zasloužená pozornost, bylo a je jich už skvělých spousta, jen se nevyužívaly. Už dávno je doporučuji a znám jako lektorka anglického jazyka. Že i v ostatních předmětech zdomácní pro rámcové vzdělávání smysluplné výklady kantorů a zpracování učiva studenty dle pojmů “Critical Thinking” a “Blended Learning.

Forma vzdělávání je už dávno známá a může být v ideální podobě na všech školách v aktuálním online prostředí. 

 

Stále se nám do ni ještě tochu promítá učivo, které je prakticky a z hlediska využitelnosti v životě totálně nanic. 

Díky knize První dáma Zlína, kterou jsem si nedávno se zájmem přečetla, která mi doplnila další kousek mozaiky do informací z života a práce Tomáše Bati, jsem se mohla zase ujistit, že vzdělávání je nikdy nekončící proces. Je nám stále odkazem, který byl nastolen i směrem výuky smysluplných a praktických věcí pro život. Těch které vedou k všeobecnému vzdělávání. To vše již bylo správně promyšleno před 100 lety a navazovalo na odkaz J. A. Komenského. Cestou na to však ve školství stále nějak zapomínáme a snažíme se objevovat zbytečně něco buď nového nebo přepisovat zastaralé školské vzdělávací plány.
 
V době, kdy se Tomáš Baťa rozhodl pro své zaměstnance a kolegy ve Zlíně založit své školy s výukou, která bude smysluplná. Školy, které budou připravovat děti na praktické věci pro život a práci. Nabádal ke změně vzdělávání a povzbuzoval učitele, aby při výuce rozlišovali mezi tím, co je pro život podstatné, a tím ostatním – většinou “balastem”, jenž nelze prakticky využít. Při této příležitosti poprvé použil svůj příměr k opracování habrového dřeva, který se stal později bonmotem. Dokonce jim tenkrát vyčetl, že jako vyučující jsou věrni zkostnatělým zásadám a vyučují studenty bez rozdílu obojí. Věci sice pravdivé, ale pro praxi nepotřebné, někdy až zavádějící, přirovnal k habrovému dřevu, cituji: “…i to sice od věků existuje, ale žádného truhláře z něj, kvůli jeho tvrdosti a pokroucenosti let, ani nenapadne udělat poličku, natož stůl. Truhlář ví, že habrové dřevo je náročné a podle toho se k němu po staletí chová. Nerad s ním pracuje. Zvláště, když na světě je tolik krásnějších, lépe opracovanějších druhů dřeva.”
 
Výraz habrové dřevo se stal záhy oblíbeným příměřím. Synonymem pro zdůraznění podružnosti až zbytečnosti, nebezpečného poodcházení od podstatného, vyhýbání se realitě, plýtvání časem určeným na závažnější věci, a i když ne přímo ve školství – ve Zlíně znamenal třeba i po letech opravdu mnoho. Stačilo říci habrové dřevo a každý věděl, že je potřeba najít jiný směr.
 
To mě přináší zpět do dnešní doby. Jaký smysl má záslužná práce kantorů? Měla by přeci navazovat na praktické potřeby mladých lidí, kteří budou pracovat v budoucnosti? Kantoři přeci vědí ze svých specializací na určité předměty, předávají učivo, které je často o nepotřebných detailech, vtloukají je žákům a studentům nesmyslně do hlavy v návaznosti na připravené studijní plány, při kterých mám podezdření, že se nad nimi dlouho nikdo nezamýšlel. Bohužel ani vyučující daného předmětu, nemají šanci, když jsou zavaleni zbytečnou byrokracií. Nemělo by se o nich více přemýšlet? Copak už zapomněli na formy diskuze a vyjádření názorů, pojmy jako “Critical thinking, který do výuky prostě patří a pomáhá v dalším rozvoji rozhodně více, než jen biflování zbytečností, které si žáci a studenti ukládají pouze do krátkodobé paměti nebo už je jen opisují do písemek, protože nemají smysl?
 
Už malé děti se z diskuzí a pokládání otázek k tomu, co je zajímá nebo je jim předáváno jejich formou učení, naučí více, než jim kdy základní škola může aktuálně nabídnout.
 
Přeji našim dětem lepší vzdělávání než jen opisování, přeji jim místo diktování od učitelů a to i ve vyšších ročnících, možnost dělat si zápis při poutavém výkladu učiva ať už online nebo snad brzy zase prezenčně. Přeji jim možnost zpracování a přemýšlení o informacích a jejich původech zdrojů jejich postoji, s možností o nich přemýšlet a diskutovat a možností analyzování faktů. Prostě žádné, napiš to tak jak říkám a ticho nebo dostaneš poznámku.
 
Věřím, že forma distančního vzdělávání a online výuky nám i pro ostatní předměty přinese skvělé výukové možnosti pro naše děti.
 
Přeji pohodové příjemné a smysluplné vzdělávání pro všechny.
 
Andrea Peloušková
Lektorka Anglického jazyka
Online English Tutor
Facilitator využití myšlenkových map ve vzdělávání

Zdroje: citace o pojmu opracování habrového dřeva je vyňata z knihy Marie Baťová První dáma Zlína, od autora Pavla Hajného